Pár slov Policii ČR

Vzhledem k tomu, že luštit policejní záznamy o dopravních nehodách je často problém a situace se nijak nelepší, jen pár bodů k tomu  jak zaznamenat polohy vozidel a další stopy na místě dopravní nehody tak, aby nemohlo dojít k omylu.

Problém snad největší – Výchozí bod měření (VBM).

Zjistit  „co tím chtěl policejní básník říct“  nebývá snadné. Snad  největší perlou, se kterou jsem se kdy setkal, byl VBM určený jako „místo ve středu vozovky ve směru na XXX kde středová dělicí čára přerušovaná přechází ve středovou čáru souvislou“  A pár dnů po nehodě přijeli  na místo silničáři a čáru protáhli na plnou dalších 200 metrů… Jednoznačné určení  KDE ten VBM vlastně  je a to  bez slovního  balancování typu „průmět na pravý okraj vozovky“ a podobných nesmyslů. Pokud vám nestačí jeden VBM, zvolte vhodně  klidně druhý, pomocný bod měření (PBM) Pokud od VBM odměřujeme na cca rovném, přímém úseku komunikace  a není něco jinak, pak lze předpokládat použití pravoúhlé souřadné soustavy. I  to je vhodné v protokolu uvést. Kromě plánku nakreslenému následně v policejní kanceláři pomocí PC Crash není zcela od věci přiložit i „terénní“ náčrt, takovou tu „malůvku “ od ruky, co na místě policista kreslí.  Z té lze často vyčíst víc podrobností. Fotodokumentace: z neznámých důvodů je téměř vždy  opomíjeno foto z interiéru havarovaného vozu, ze kterého lze často  určit např. natočení volantu v konečné poloze vozidla, zařazený rychlostní stupeň, polohu ovladačů (blinkry, světla), zataženou ruční brzdu apod.

Motorku „padenou“ na pravý bok není zase tak obtížné na závěr pořizování dokumentace  zvednout  a vyfotit i rozsah poškození na pravé straně.

Kapitolou samou pro sebe  jsou noční snímky.

Tři metry od objektivu  bleskem přesvícená prázdná vozovka  a dál kdesi v temnotě lze jen tušit vozidla v konečném postavení. Když nezvládáte (i např. z důvodu nedostatečné výbavy) noční dokumentaci, pak je třeba se na místo ještě co nejdříve vrátit za denního světla – nikoliv však za měsíc či půl roku po nehodě. Zejména, pokud lze předpokládat vážné následky nehody (zranění, usmrcení, vysoká hmotná škoda).  Vůbec se  neodvažuji použít výraz „trojúhelníková metoda“…

Proto dávám k dispozici dílo kolegy Marka Semely  www.nehoda.eu věnované právě problematice měření na místě nehody.  Vše si můžete přečíst ZDE

Přečtěte si, prosím, aspoň něco. Poté  vždy změřte a zakreslete raději tři míry navíc, než kdybyste jednu zapomněli zaznačit vůbec! Stačí 3 základní věci

  • jednoznačně  určený VBM
  • zřetelně formulováno, zda odměřujete pravoúhle nebo „nějak jinak“ (často se nelze při překreslování plánku trefit ani tak, ani jinak…)
  • zkuste občas použít i nějakou tu míru „do trojúhelníku“ s jasným popisem této skutečnosti.

Ušetříte nám zbytečnou práci a zabráníte možným chybám při analýze dopravních nehod. Nikdo po vás nechce vědu a bádání – jen přehledné zakreslení stavu a srozumitelný popis situace. Toť vše.