Pár slov Policii ČR
Vzhledem k tomu, že luštit policejní záznamy o dopravních nehodách je často problém a situace se nijak nelepší, jen pár bodů k tomu jak zaznamenat polohy vozidel a další stopy na místě dopravní nehody tak, aby nemohlo dojít k omylu.
Problém snad největší – Výchozí bod měření (VBM).
Zjistit „co tím chtěl policejní básník říct“ nebývá snadné. Snad největší perlou, se kterou jsem se kdy setkal, byl VBM určený jako „místo ve středu vozovky ve směru na XXX kde středová dělicí čára přerušovaná přechází ve středovou čáru souvislou“ A pár dnů po nehodě přijeli na místo silničáři a čáru protáhli na plnou dalších 200 metrů… Jednoznačné určení KDE ten VBM vlastně je a to bez slovního balancování typu „průmět na pravý okraj vozovky“ a podobných nesmyslů. Pokud vám nestačí jeden VBM, zvolte vhodně klidně druhý, pomocný bod měření (PBM) Pokud od VBM odměřujeme na cca rovném, přímém úseku komunikace a není něco jinak, pak lze předpokládat použití pravoúhlé souřadné soustavy. I to je vhodné v protokolu uvést. Kromě plánku nakreslenému následně v policejní kanceláři pomocí PC Crash není zcela od věci přiložit i „terénní“ náčrt, takovou tu „malůvku “ od ruky, co na místě policista kreslí. Z té lze často vyčíst víc podrobností. Fotodokumentace: z neznámých důvodů je téměř vždy opomíjeno foto z interiéru havarovaného vozu, ze kterého lze často určit např. natočení volantu v konečné poloze vozidla, zařazený rychlostní stupeň, polohu ovladačů (blinkry, světla), zataženou ruční brzdu apod.
Motorku „padenou“ na pravý bok není zase tak obtížné na závěr pořizování dokumentace zvednout a vyfotit i rozsah poškození na pravé straně.
Kapitolou samou pro sebe jsou noční snímky.
Tři metry od objektivu bleskem přesvícená prázdná vozovka a dál kdesi v temnotě lze jen tušit vozidla v konečném postavení. Když nezvládáte (i např. z důvodu nedostatečné výbavy) noční dokumentaci, pak je třeba se na místo ještě co nejdříve vrátit za denního světla – nikoliv však za měsíc či půl roku po nehodě. Zejména, pokud lze předpokládat vážné následky nehody (zranění, usmrcení, vysoká hmotná škoda). Vůbec se neodvažuji použít výraz „trojúhelníková metoda“…
Proto dávám k dispozici dílo kolegy Marka Semely www.nehoda.eu věnované právě problematice měření na místě nehody. Vše si můžete přečíst ZDE
Přečtěte si, prosím, aspoň něco. Poté vždy změřte a zakreslete raději tři míry navíc, než kdybyste jednu zapomněli zaznačit vůbec! Stačí 3 základní věci
- jednoznačně určený VBM
- zřetelně formulováno, zda odměřujete pravoúhle nebo „nějak jinak“ (často se nelze při překreslování plánku trefit ani tak, ani jinak…)
- zkuste občas použít i nějakou tu míru „do trojúhelníku“ s jasným popisem této skutečnosti.
Ušetříte nám zbytečnou práci a zabráníte možným chybám při analýze dopravních nehod. Nikdo po vás nechce vědu a bádání – jen přehledné zakreslení stavu a srozumitelný popis situace. Toť vše.