Nesouvislá úvaha na několik témat

Nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci

O pravdivosti tohoto rčení asi nelze pochybovat, byť pojem „levný“ či „drahý“ nelze přesněji specifikovat.
Praktické zkušenosti z některých případů z poslední doby dávají jednoznačně za pravdu, že zakoupení slušného a ještě na nějakou dobu použitelného ojetého vozidla za 10 % ceny vozu nového je spíše zbožným přáním, případně zřetelnou naivitou kupujícího.
Někdo se alespoň předem zeptá, někdo rovnou koupí.
Výsledek je rozdílný.
Případ č. 1 : Klient měl požadavek na kontrolu VW Touareg 2,5 TDI ročník 2003-2004 za inzerovanou cenu 105 000,- Kč. Hned zpočátku jsme konstatovali, že použitelné vozidlo v této ceně koupit nelze, respektive bude to jen „kasička na peníze“.
I přesto klient na kontrole trval.
Šlo opravdu o již značně „vybydlený“ exemplář s téměř 300 000 km se zjevně nefunkčním turbodmychadlem, problémy se systémem ABS, s nefukčním ovládáním režimu 4 x 4 a dalšími „drobnostmi“.
Automatická převodovka Tiptronic již měla taky svoje lepší dny za sebou.
Velmi „skromný“ odhad na nápravu jen vad námi zjištěných byl minimálně dalších 50 tisíc a to ještě mimo autorizovanou síť VW.

Nad rámec dohodnutých služeb (a zdarma) jsme již předem klientovi vytipovali další dva kandidáty s vědomím, že minimální cena takového vozidla musí ležet v relaci od cca 140 tis. Kč výše.
Následně jsme pak prověřili technický stav Touarega s o něco menším nájezdem, mnohem „chudší“ výbavou, nicméně zcela funkčního a provozuschopného vozidla, které má před sebou ještě hezkých pár desítek tisíc km bezproblémového provozu.

Kožené sedačky či originální navigace (mnoho let neaktualizovaná) jsou chabou náplastí na motor bez výkonu či „načatou“ automatickou převodovku…
Tady vše dopadlo (tuk, ťuk) nejspíše dobře.
Drobná „investice“ zájemce před koupí dotyčnému ušetřila dost starostí i peněz.

Případ č. 2 KIA Sorento 2,5 CRDI ročník 2003 tj. první řada.

Zakoupeno bez byť základní prohlídky, více opotřebené vozidlo z Rakouska za cca 60 tis. Kč.
Za běžných okolností se podobnými skvělými nákupy už vůbec odmítáme zabývat, tyto poměrně časté případy svědčí mnohdy jen o naprosté naivitě kupujícího.
O pomoc nás zde však požádal jeden z partnerů z automobilové branže pro svého známého.

Následné zjištění:
pomineme-li silně opotřebenou spojku a v důsledku toho pak zhoršenou možnost řazení a a dále pak opotřebený hnací hřídel tzv. „kardan“ s patřičnými zvukovými projevy, kde obojí jsou známky opotřebení provozem a zároveň obě chyby jsou jasně zjistitelné při běžné zkušební jízdě, pak větším problémem je zde zjištěná nefukčnost pohonu 4 x 4.

Toto starší korejské vozítko používá jakousi vlastní verzi pohonu 4×4, kdy pohon přední nápravy přiřazuje elektromagneticky ovládanou spojkou při prokluzu kol zadní nápravy. Jednoduše řečeno – až se mu chce, tak připne předek.
Na neznámou dobu, neznámo kdy, nelze to z místa řidiče ani nijak zapnout ručně (to až po „faceliftu“ někdy v roce snad 07)
Jde o jakéhosi vzdáleného „prapředka“ Haldexu a na životnost a spolehlivost tohoto asijského výtvoru bychom si nevsadili ani ten pověstný pětník.

Na zakoupeném vozidle systém tedy nefunguje.
Ono Sorento je tedy nyní reálně „dvoukolkou“, která sice skvěla „hrabe“ zadními koly a může s ní na poli zábavně driftovat, ale na polní cestě či v lehčím terénu bude z pohledu průchodnosti úplně k ničemu.

Příslušný vadný díl – přední rozvodovka – je oceněna v ceníku KIA Motors platného od ledna 2019 na pouhých 170 tisíc Kč + DPH.
Zde nezbývá, než pokusit se sehnat použitý díl z vrakoviště, kde se občas objevují v relacích kolem 10 až 15 tis. Kč.

Jak se tomu dalo jednoduše zabránit?
Prostě nekupovat až podezřele lacinou ojetinu (tohle byl první varovný signál)
Taktéž stačilo při zkušební jízdě (kdy prý kupujícímu nebylo dovoleno řídit – to je druhý varovný signál) zajet kdekoliv na nezpevněný povrch (polní cesta, parkoviště vysypané štěrkem apod.), tam vystoupit a požádat o razantnější rozjezd s „prohrábnutím“ kol.

Vše by bylo jasné na první pohled.

Konec hlášení v českém jazyce.