Něco k oceňování

Ocenění, tj. stanovení nejčastěji tržní hodnoty movitého majetku znaleckým posudkem, v našem případě nejčastěji silničních vozidel, je zapotřebí často při pozůstalostním řízení (kdy se strany „nemohou dohodnout“ na nějakých cifrách přijatelných pro všechny a odpovídající cca tržní realitě), dále např. při vypořádání SJM po rozvodu a v dalších případech.
S tím nebývá problém, protože jde převážně o posudky zadané „orgánem veřejné moci“.

Malá potíž nastává v případě, že jde např. o firemní vozidla, klientem je firma či občan a posudek je třeba pro různé účetní operace, kdy jednou je tzv. „vyvedení z obchodního majetku“.

Vozidlo nemůže být odprodáno osobě, která je nějakým způsobem ve firmě zaangažovaná za cenu „netržní“ (byť by si to pochopitelně přála sebevíc ) ale k takovému odprodeji či jiné formě vyřazení z obchodního majetku je nutné průkazné stanovení tržní hodnoty.
Případná realizace takové transakce „pod cenou“ by mohla sebou nést sankce zejména ze strany finančního úřadu – jde tam jak o daň z příjmu, tak zejména i o daň z přidané hodnoty

Klientova první otázka v podobném případě je „kolik by to asi bylo“ a zda „by to nešlo za co nejméně“.
Každému hned úvodem říkáme, že námi stanovená cena nemůže být zcela mimo tržní realitu, že tedy „bude taková, jakou určíme“ v souladu s platnou legislativou a metodikou oceňování.

Lámat dovozenou tržní hodnotu pomocí např. pomocí koeficientu prodejnosti „zjištěnému telefonickým dotazováním v autobazarech na Brněnsku“ – jak často čteme v posudcích kolegů – k tomu se opravdu uchylovat nemůžeme a nechceme.

Řešení je však poměrně jednoduché:
s klientem se hned v úvodu provede dohoda o tom, že nejprve provedeme předběžné nacenění příslušné věci a sdělíme nějaký možný interval tržní hodnoty.
Pokud je s tím klient po sdělení předběžného výsledku v pohodě, dopracujeme věc do konce.
Pokud nesouhlasí s naším předběžným odhadem, zaplatí nám přiměřenou částku za toto předběžné ocenění (v relaci cca 2 či 3 hodiny práce) – a věc je skončena.
Jakým způsobem se klient s touto situací vyrovná již není a nemůže být naše starost.

Za svoji práci dnes už dáváme doslova „hlavu na špalek“ a možné sankce dle zákona 254/2019 Sb. jsou vyloženě likvidační.
Riskovat profesní uplatnění kvůli odměně zvící jednotek tisíců korun se jeví minimálně jako,- řekněme třeba – „přehnaná aktivita“.

Jak to bohužel dopadá, když „znalec“ nemá soudnost:

Tady je koeficient prodejnosti zjevně zjištěný pohledem z okna.
Zadání prostě „znělo jasně“ a podle toho tedy znalec „stanovil“ onen koeficient.

No, řekněte sami, nekoupili byste si tříletého Passata Variant 4×4 s nájezdem 47 tisíc km za uvedenou částku?