Kupujete ojeté vozidlo?
Když už nic jiného, tak se předtím aspoň někoho zeptejte...
Hospodské žvásty a „edukační“ videa nejrůznějších „mistrů techniků“ kteří se zabývají oním bájným poradenstvím při nákupu ojetiny berte taktéž s rezervou.
Kdysi jsme tenhle obor v Česku s Alešem Zichem začínali.
Divení to tehdy bylo veliké, proč by za něco takového někdo měl platit, když si může vzít Frantu odvedle, který autům rozumí a Franta s ním zajede přes půl republiky za tři krabičky cigaret… V poslední době se na tuto službu, kterou jsme s Alešem začínali před více než dvaceti lety (tehdy za báječné cca 1,5 tisíce korun) nabalili skuteční „odborníci“, kdo má ruce a obě nohy, jde do toho!
S tím už ale nechceme mít nic společného, být „v jednom pytli“ s pofiderními „techniky“ nechceme a proto už tuhle věc děláme jen výjimečně, většinou pro stálé klienty, se kterými se již známe z minulých nákupů.
Bohužel mně samotnému se tato problematika často vrací jako bumerang.
Se žádostmi či dotazy na údajné „skryté vady“ zakoupeného vozidla a na požadavek sestavení znaleckého posudku, kdy „klient už mluvil s advokátem, ten mu řekl že věc je jasná a že potřebuje už JENOM TEN ZNALECKÝ POSUDEK aby věc u soudu slavně vyhrál a stáhnul nebohého bazaristu téměř z kůže, žádný strach pane, spravedlnosti dosáhneme i kdyby vás to stálo majlant!
Tak aby bylo jasno:
Záruka na ojeté vozidlo (pokud není ještě v tovární záruce či prodloužené záruce značky) žádná není.
Existuje zákonná odpovědnost prodávajícího za skryté vady, nicméně nejčastější problém je práve v definici a prokázání co je a co není skrytá vada.
Sama definice oné skryté vady je věcí právní, tam se může vyřádit i nezkušený a hloupější advokátní koncipient.
Na dvou příkladech z poslední doby, které jsem po letmém nastudování odmítl řešit ukážu, co NENÍ skrytá vada.
Příklad č. 1.
VW Transporter 2,0 TDI koupený s nájezdem cca 250 000 km (už tohle to samo o sobě je hloupost kupujícího).
Následně problémy s fitrem DPF, dle kupujícího „skrytá vada“.
Technická životnost tohoto dílu je od cca 200 000 km do nějakých 250, 300?
Záleží na způsobu užívání vozidla. Leckdy se tento filtr nedožije ani těch 200 tis. km.
Náhled do servisní historie s intervaly výměny oleje taktéž neříká nic příjemného:

Už tohle je doslova „děs běs“.
Časovaná bomba.
Tyto údaje ze servisní historie pro klienty prověřujeme předem různými cestami (oficiálně i neoficiálně) a k vozidlu s nájezdem téměř „ze Země na Měsíc“ a s takto měněným olejem v motoru bychom se s klientem ani neodvážili vyjet…
Příklad č. 2
Ford Mondeo 2,0 TDCI (už ona divná verze dříve spolehlivého motoru s řemenem v oleji) zakoupeno s nájezdem 169 tisíc km.
Kupující po zakoupení zjistil, že v automatické převodovce (nejednalo se o zrůdnost jménem PowerShift, klasický automat s hydroměničem) nikdo předtím neměnil onu „doživotní náplň“ v převodovce.
Nechal tedy náplň vyměnit a s vozidlem ujel dalších 26 tisíc km, než se přihlásila porucha mechatroniky.
Skrytá vada?
Ani omylem.
Opotřebení a blížící se reálná technická životnost samotné převodovky.
Jsem jeden z mála znalců, který se dnes ještě špatnými nákupy a vadami vozidel zejména motorů zabývá.
Nicméně pouštím se už jen do případů, které mají nějaký smysl a možné řešení.
