Jak na „stočené“ kilometry?
Do boje proti tomuto nešvaru (který nevidíme jen v Česku) se dává více subjektů. Některé ve svém komerčním zájmu (např. CEBIA s jejich službou Autotracer, na nedostatky této služby a nebezpečnou formu „certifikace“ jsme již upozornili) a taktéž různé „volné iniciativy“ – tj. kluby majitelů vozidel atd.atd.
Pro majitele vozidel Ford na Slovensku má nyní fungovat Ford Polícia která bude přímo zveřejňovat identifikaci tj. VIN kódy a skutečné nájezdy km k určitým datům z historie vozidla.
Každá taková služba je jistě vítaná, pokud dokáže alespoň částečně omezit prodej stočených vozidel, nečekejme však, že bude nějak univerzální či všemocná. Problémem též zůstává, že minimálně polovina, možná dvě třetiny zájemců o koupi ojetiny si neumí stav km ověřit a ani neví, že tohle někdo dokáže třeba za úplatu…
Radost z nalezení naleštěného vozidla v blízkém bazaru s nízkým stavem kilometrů, které „majitel dovezl původně pro dceru“ či které „nám tady nechal známý,který ta auta mění po třech letech a vždycky nám je tady nechá na prodej“ bývá často zkalena tím, že dojde velmi rychle k problémům či poruše vozu na cestě…
Několik zajímavých poznatků z článku na webu slovenského Ford klubu:
Bežne vozidlá v zahraničí absolvujú od 30 000 do 120 000 km za rok. Preto ak malo auto po dvoch rokoch na servisnej prehliadke 120 000 km, jazdilo ročne 60 000 km. Ak má dnes 5,5 roka tak minimálne za 5 rokov musí mať niečo okolo 260 – 300 tis.km. Avšak v našich bazároch hrdo stoja takéto naleštené skoro nejazdené autá, ktoré majú len 80 – 90 tis. km! Zobuďme sa priatelia …
A dvě ukázky naleštěných stočenek ze Slovenska…
