Záruka na zboží po novele občanského zákoníku

Dvouletá zákonná záruka na zboží má platit i po 1. lednu 2014, tj. od účinnosti nového občanského zákoníku. Ten sice již pojem záruka či záruční doba nepoužívá, avšak zákazník bude i nadále „chráněn“ a bude se moci na záruku spolehnout.

Nový občanský zákoník, který má být účinný od příštího roku, sice pojem záruka či záruční doba ve smyslu § 619 a násl. stávajícího občanského zákoníku již nepoužívá, avšak obsah práv a povinností kupujících a prodávajících zůstává v podstatě zachován. Stávající i nová úprava je navíc plně v souladu s věcně odpovídající směrnicí EU (1999/44/ES).  Spotřebitelé by tedy měli mít možnost stejně jako dnes uplatnit právo na odpovědnost za vady po dobu dvou let.

I po 1. lednu bude nadále platit základní pravidlo, že prodávající odpovídá kupujícímu za to, že věc nemá při převzetí vady (§ 616 OZ a § 2161 NOZ). Zejména odpovídá kupujícímu za to, že věc má vlastnosti, které si strany ujednaly. Chybí-li takové ujednání, pak takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží, případně které prodávající či výrobce uvádí v reklamě. Dále prodávající odpovídá za to, že se věc hodí k účelu, který pro její použití uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, že odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určena podle smluveného vzorku nebo předlohy, že je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a že vyhovuje požadavkům právních předpisů.

Dle ustanovení § 2165 NOZ kupující bude moci stejně jako dnes uplatnit práva z vady, která se u spotřebního zboží vyskytne v době 24 měsíců od jeho převzetí. S uplatněným právem z vady souvisí odpovědnost prodávajícího vadu řešit. Tuto odpovědnost má prodávající i dnes (srov. § 620 OZ a § 2165 NOZ). Pokud jde o délku trvání odpovědnosti, je potvrzena i ustanovením, podle kterého si smluvní strany nemohou sjednat kratší dobu pro uplatnění práv z odpovědnosti. Pokud by tak učinily, k takovému ujednání by se nepřihlíželo (§ 2168 NOZ).

K určitým změnám oproti stávajícímu stavu dochází při uplatnění práv kupujícího za vady. Např. nově bude mít spotřebitel možnost kdykoliv požadovat slevu z kupní ceny, což lze chápat jako rozšíření práv spotřebitelů (viz § 2169 NOZ ve srovnání s § 622 OZ). Tato možnost je plně v souladu s výše citovanou směrnicí, která umožňuje členským státům přijmout právní úpravu pro spotřebitele příznivější.