Dva příběhy

Pojem „veselé příhody z natáčení“ ze mi už trochu zprotivil.
Proč?
Není to tak veselé, jak by se zdát mohlo.
Nevím, pořád se mi chce věřit v onen „selský rozum“, ale pochybnost se stále vkrádá do mysli.

Epizoda 1

Na WhatsApp mi dorazí v časných ranních hodinách (kolem třetí ráno) zpráva, kterou si samozřejmě přečtu až v hodinách přiměřených pro tuto činnost u většiny lidí. V noci pracuji jen výjimečně a na noční směnu taky nechodím.
„Mohl byste mi vypracovat soudně znalecký posudek na nehodu podle pravdy?“
To je celé.
Dobrá otázka.
Reaguji zprávou, že posudky vypracovávám nikoliv podle přání zadavatelů (tj.jaký oni si představují závěr), ale objektivně a pokud má dotyčný přání, nechť je zřetelněji vysloví a věc třeba nějak posuneme dál.

Následuje několikadenní zábavné „dávkování“ poměrně nesouvislých informací o nehodě osobního vozidla s motocyklem v Českých Budějovicích, kdy (stále neznámý) zájemce neustále omílá floskule o „podplacených policajtech a soudech“.
Poté představí jako jediný podklad krátké video natočené bezpečnostní kamerou umístěnou cca 80 až 100 metrů od křižovatky, poblíž které se nehoda stala.
Točeno za tmy, v časných ranních hodinách, vlastní střet obou vozidel je mimo záběr.
Pán se stále nepředstavil, ani křestním jménem.
Pořád jsem trpělivý a sděluji, že k jakékoliv seriózní, byť i jen základní analýze je třeba mnohem více podkladů, zejména nějaké postřetové polohy, nějaká fotodokumentace z místa nehody, případně výpovědi…prostě ideálně vše, co je v úředním spise.
V prapodivných časech pozdních nočních a časných ranních hodin se mi několikrát dostává poučení, že on si „spočetl, že motocyklista ujel za 3 vteřiny víc jak 45 metrů což je teda víc jak 55 km/h a to se nesmí“ Konečně dovozuji, že dotyčný „neprávem postižený“ vjížděl v vedlejší na hlavní a po hlavní komunikaci jel motocyklista, který (aby mu zabránil střetu) strhl stroj vlevo a havaroval na vyvýšeném nástupním ostrůvku.
Toho si dotyčný „neprávem obviněný“ jaksi vůbec nevšiml a byl prý dohledán až po nějaké době a mj. mu zřejmě bylo přičteno i jako ujetí od dopravní nehody.
Prostě „škandál, pane rado!“ a motorka jela víc jak 55 km/h na padesátce ve městě.
Pokuším se poradit, jak získat obsah spisu, to se ale ukazuje jako problém pro zájemce neřešitelný. Dokonce nabízím, že na základě plné moci zajedu do spisu nahlédnout.
Zbytečně.
Prý si „mohu odborný názor udělat už podle toho videa“ — pokud jsem tedy opravdu odborník, neboť „na základě toho mě odsoudili“.
No, tak to je opravdu věc!
Tohle skutečně nedává smysl a proto sděluji, že pokud už nemá nic jiného než jedno nezřetelné video a nedal přednost v křižovatce, nemůžu pro něj asi nic víc udělat, než mu popřát pevné zdraví.
Šlapu si tím zřejmě po štěstí, protože dotyčný neznámý „kontruje“, že mi chtěl poslat „na soudně znalecký posudek 30 tisíc Kč“ a že když holt nechci jeho prachy, tak “ je to zřejmě pro mě málo jsem asi podobně úplatný jako všichni v této zemi“

No, a tady příběh končí.
Zablokováním další komunikace z mojí strany.
Tohle nedává jinou možnost.

Epizoda 2 – „Johanka z Arku„

Mladá paní (dle hlasu) rozhořčeně volá, že si koupila v Áčkách BMW řady 1 ročník tuším 13 s nájezdem kolem 100 tis. km (v únoru, je říjen) a po nějaké době zjistila, že z chladicího systému uniká voda.
V servisu (pravděpodobně garážovém) kde údajně byla jí řekli, že to může být i prasklá hlava a že to může stát až 80 tisíc.
Věc dříve u prodejce nereklamovala, protože „neměla čas“ a „taťka říkal, že…“
Snažím se najít společnou řeč a vysvětlit, že to může být třeba i poškozené těsnění pod hlavou válců (či únik jinde) a nemusí to být úplně klasifikováno jako tzv. „skrytá vada“ a k této závadě může zejména u ojetého vozu dojít v podstatě kdykoliv, že „Áčka“ jí samozřejmě písemnou reklamaci zamítnou (což už se asi i stalo) právě z tohoto důvodu…
Následuje obšírná slovní litanie o tom, „jak jsou ty zákony u nás hrozný“ a že ona má sice vystudované jazyky, ale měla dělat radši práva a to by potom všichni koukali…
Nic, podařilo se mi konverzaci aspoň dostat do fáze, že navrhuji:
1. ještě jednou prokazatelně vytknout vadu prodejci (žádné SMS a nejlépe doporučený dopis) a vyčkat na reakci
2. bude-li reakce prodejce zamítavá, najít servis, kde bychom mohli udělat podrobnější prohlídku případně i demontáž hlavy válců ke zjištění závady včetně podrobného zdokumentování celé „rozborky“ a výsledného nálezu

3. jsem ochoten se akce zúčastnít a garantovat její odbornost a vypovídací schopnost

V duchu tiše doufám, že se už neozve.
Už jen najít servis, kde by si chtěli „pálit prsty“ nějakou demontáží motoru ojetiny z Triple A a následným dohadováním „kdo to zaplatí“ je neskutečný úkol.

Pár týdnů uplynulo a paní opět na telefonu.
Ptá se, kdy mi teda může auto dovézt a kam, abych ho začal rozebírat a zjistil, co mu je…
To rychle uvádím na pravou míru, že domluva byla trochu jiná a já že nikde vadná auta z Áček nesbírám.
S tím zatím náš hovor končí.
Jelikož jsem opravdu v jádru dobrák a chci lidem pomáhat (byť oni sami často si toho nepovažují) sjednávám poté možnost u dobrých známých v autoservisu, kam by s oním jistě překrásným BMW po dohodě přijela a zjistilo se víc o problému s motorem.
Paní mi s pohnutím v hlase děkuje, já si říkám „snad jsem si na sebe zase neupletl bič“.
Poté proběhla nejspíš další konzultace s tatínkem, neboť další den přichází SMS s dotazem, zda „ i těsnění válců je součástka, která by měla vydržet po celou dobu životnosti auta“
Na to já trpělivě reaguji vysvětlením, že každá strojní součástka může vykázat v průběhu své mnohaleté funkčnosti ve strojním celku nepředvídatelnou poruchu, těsnění pod hlavou je taktéž díl podléhající opotřebení (náhlé změny teplot při ohřevu motoru, působení vysokého tlaku ve válcích motoru umocněné zároveň cyklickým zatěžováním s prudkými změnami tlaku atd.atd.)
ale že je třeba prvotně detekovat závadu.
Kromě toho technická životnost vozidla či jeho skupiny (motor) není exaktně definována, za předpokládanou životnost motoru při standardní úrovni (ne)údržby (long-life oleje apod) já sám považuji 200 až 300 tisíc km.
To, že v minulosti nějaký „garážový krtek“ konstatoval, že může být hlava prasklá ještě neznamená, že je to neoddiskutovatelný fakt.
A že jsem jí domluvil možnost kontroly a nechť s informacemi naloží, jak nejlépe umí.

Studenou sprchou je následné zpráva „proč doporučuji nákladnou inspekci“ a že se na mém webu dočetla, že za posudek budu chtít 10 tisíc korun (ano, pokud se ukáže, že je klient v právu co se týká zjištění skryté vady a k věci sepíši posudek, vyznívající v jeho prospěch, požaduji za takový posudek od 10 tis. výše.
Znamená to totiž většinou několik hodin „zabitých“ při demontáži, dalších několik hodin strávených sestavením posudku…10, možná 15 hodin je málo a já už nechci a nebudu pracovat za menší hodinovou sazbu než je cca ½ hodinové sazby autorizovaného servisu či třetina až polovina hodinové sazby vesnického advokáta).
Nechci se s nikým srovnávat, nikoho podceňovat, jen chci pracovat za odměnu úměrnou vynaloženému úsilí, získané odbornosti a nutnosti neustálého sebevzdělávaní a zdokonalování v oboru a nebýt v konečném důsledku za levnou námezdní sílu. Rád pomohu každému v opravdové nouzi, klidně i zdarma nebo za symbolickou odměnu, ale nemohu „konat dobro“ každému, kdo se přihlásí…
Dozvídám se též, že při radách myslím jen na svoji kapsu a jsem v podstatě stejná či podobná verbež jako advokáti…

Nezbývá, než madam slušně upozornit, že mi zatím nezaplatila ani korunu a ani jsem po ní zatím žádné finanční plnění nepožadoval a že vzhledem ke způsobu komunikace z její strany celou záležitost tímto uzavírám a nechť mě již dále neobtěžuje.
Tady je každá snaha o radu či pomoc zjevně marná.

Naději ale stále neztrácím a z okna se nevrhám.
Bydlím totiž v přízemí.